/
/
Objektivy mikroskopu: jak se vyznat v označení a co ovlivňuje obraz

Objektivy mikroskopu: jak se vyznat v označení a co ovlivňuje obraz

Poradna MikroSolution · Optika v praxi

Stejné zvětšení může ukázat různě podrobný obraz. Objektivy mikroskopu se liší rozlišením, korekcemi optických vad i podmínkami použití. Ukážeme vám, co znamenají čísla na jejich těle a podle čeho vybírat pro výuku, dokumentaci i technickou kontrolu.

Průvodce je určený učitelům, správcům školní techniky i pracovníkům firem a laboratoří, kteří vybírají nový mikroskop nebo chtějí rozšířit stávající sestavu. Pomůže odlišit vlastnosti, které mají praktický přínos, od samotného zvětšení v katalogu.

01 / Orientace na objektivu

Jak číst označení objektivu mikroskopu

Na těle objektivu najdete údaje o zvětšení, numerické apertuře, korekcích i optické soustavě. Značení se mezi výrobci částečně liší. Důležité je přečíst celý zápis, ne jen největší číslo.

Na ilustračním objektivu čteme Plan 40×/0.65 ∞/0.17. Začněte těmito třemi částmi zápisu. Na skutečném objektivu mohou být doplněné zkratky metody, imerzního média nebo údaje konkrétního výrobce.

Ilustrační objektiv Plan 40×/0.65 ∞/0.17 pro vysvětlení značení
Ilustrační objektiv vytvořený pro vysvětlení značení.
Plan
Korekce rovinnosti obrazového pole: pomáhá udržet ostrý střed i okraje rovinného preparátu.
40× / 0.65
Zvětšení objektivu 40× a numerická apertura 0,65. První číslo říká měřítko obrazu, druhé souvisí se schopností rozlišit jemné detaily.
∞ / 0.17
Pro odpovídající soustavu korigovanou na nekonečno a krycí sklíčko o návrhové tloušťce 0,17 mm.

Na doplňkové fotografii je například Plan 20×/0,40 BD ∞/0. Poslední 0 zde znamená návrh bez krycího sklíčka. U starších biologických soustav se můžete setkat se zápisem 160/0,17: 160 označuje jmenovitou mechanickou délku tubusu v milimetrech a 0,17 návrhovou tloušťku sklíčka.

Skutečná sada objektivů Plan BD s označením zvětšení, numerické apertury a soustavy na nekonečno

Barevné proužky: rychlá orientace mezi objektivy

Při přepínání revolveru se nemusíte pokaždé začíst do drobných nápisů. Barevný proužek pomáhá rychle poznat zvětšení. Přehled ukazuje často používané značení:

4× / 5×červená
10מlutá
16× / 20×zelená
40× / 50×světle modrá
60× / 63×tmavě modrá
100×bílá

U méně častých zvětšení se můžete setkat také s černou pro 1×–1,5×, hnědou pro 2×–2,5× a tyrkysovou pro 25×–32×. Výrobci a jednotlivé řady se mohou lišit; rozhodující je vždy nápis na objektivu a jeho dokumentace.

Druhý proužek může označovat imerzní médium

Některé objektivy mají další proužek blíže k čelní čočce. Ten může sloužit k rozlišení média: černý pro olej, bílý pro vodu, oranžový pro glycerol. Není to další údaj o zvětšení.

02 / Kolik detailů skutečně uvidíte

Zvětšení a rozlišení jsou dvě různé věci

Zvětšení říká, v jakém měřítku se vzorek zobrazí. Rozlišení vyjadřuje, zda dvě blízké struktury ještě rozeznáte jako samostatné. Další zvětšení již nerozlišeného detailu pouze zvětší jeho neostrý obraz.

Při běžném pozorování okulárem se celkové zvětšení počítá jako součin zvětšení objektivu a okuláru. Objektiv 40× a okulár 10× tedy dávají 400×. U kamery záleží také na adaptéru, velikosti snímače a zobrazení na monitoru.

Dva světelné kužely od bodu ve vzorku k objektivu. Poloviční úhel alfa se měří od optické osy k okrajovému paprsku. NA se rovná n krát sinus alfa.
Schematická ilustrace: při stejném indexu lomu n znamená širší přijímaný kužel vyšší NA. Úhel α je poloviční úhel kužele u vzorku, měřený od optické osy.

Co znamená numerická apertura

NA = n · sin α

n je index lomu prostředí mezi vzorkem či krycím sklíčkem a objektivem. α je poloviční úhel přijímaného světelného kužele. Při stejném prostředí širší kužel znamená vyšší NA.

40× / NA 0,65

Příklad objektivu s nižší NA. Zvětšení je stejné jako u druhého příkladu; rozlišovací schopnost se liší.

40× / NA 0,95

Při vhodném vzorku, osvětlení a správném použití může rozlišit jemnější detaily. Vyšší NA současně zvyšuje nároky na podmínky pozorování.

Proč ani světelný bod nevidíme jako dokonale malou tečku

Když mikroskop zobrazí velmi malý světelný bod, vznikne kvůli difrakci neboli ohybu světla jasná středová skvrna a kolem ní slabší kroužky. Celku se říká difrakční obrazec; jeho centrální část je Airyho disk. Jde o vlastnost i ideální optiky, ne automaticky o špínu nebo vadu objektivu.

Vyšší NA při stejné vlnové délce zmenšuje tuto skvrnu. Obrazy dvou blízkých bodů se pak méně překrývají a snáze poznáme, že jsou skutečně dva. Samotné body ve vzorku se nemění. Porovnání musí mít stejné měřítko, aby se nepletlo rozlišení se zvětšením.

Vyšší NA pomáhá oddělit dva blízké bodyVýpočet ideálního difrakčního obrazu dvou stejně jasných nekoherentních bodů vzdálených 0,40 mikrometru při vlnové délce 550 nanometrů. Stejná dvojice se porovnává pro NA 0,65 a 0,95 ve stejném měřítku. Vyšší NA vytváří užší středové skvrny a výraznější oddělení dvou maxim intenzity.MIKROSOLUTION / PORADNAVyšší NA pomáhá oddělit dva blízké bodyStejné dva body · vzdálenost 0,40 µm · λ = 550 nm · stejné měřítkoNA 0,65skutečné polohy bodůObrazy bodů se silně překrývají.průběh intenzity přes středy obou bodůNA 0,95skutečné polohy bodůDvě maxima jsou zřetelněji oddělená.průběh intenzity přes středy obou bodůJas je pro zobrazení normalizovaný; u skvrn jsou slabší části zvýrazněné.SCHEMATICKÁ ILUSTRACE · není v měřítku · nejde o mikrofotografii
Vypočtená ilustrace difrakce: dva stejně jasné nekoherentní body v ideální soustavě, nikoliv mikrofotografie. Měřítko, vzdálenost bodů a vlnová délka jsou stejné. Skvrny mají zvýrazněné slabší části a grafy normalizovaný jas; nejde o porovnání světelnosti objektivů.

Jak číst skvrny, kroužky a „špičky“ v odborných obrázcích

  • Skvrna s kroužky ukazuje rozložení světla kolem obrazu jednoho bodu. Menší centrální skvrna znamená při srovnatelných podmínkách možnost rozlišit bližší body.
  • Červená 3D „špička“ v odborném grafickém zobrazení je prostorově vykreslený graf intenzity: výška říká, kolik světla v daném místě obrazu připadá. Neznázorňuje tvar ani výšku vzorku. Červená je v tomto případě barva vizualizace, ne důkaz použití červeného osvětlení.
  • Dvě špičky s poklesem mezi nimi pomáhají ukázat dvě odlišná místa. Když se jejich obrazy příliš překrývají, mohou se jevit jako jedna struktura.

Často používané Rayleighovo kritérium označuje mez, při které střed jednoho difrakčního obrazce leží v prvním minimu druhého. Pro ideální zobrazení dvou stejně jasných nekoherentních bodů se používá d ≈ 0,61 λ / NA. Ekvivalentní zápis 1,22 λ / (2 NA) je stejný vztah. Menší d znamená lepší rozlišovací schopnost, tedy možnost rozlišit bližší body. Nejde o průměr celého obrazce ani univerzální hranici pro libovolný preparát.

Výpočet zde porovnává ideální bodové zdroje, například model velmi malých fluorescenčních značek. U reálných preparátů výsledek ovlivňuje i způsob osvětlení, kontrast, šum, příprava vzorku a snímání. Vyšší NA nezaručí požadovaný výsledek, pokud jej omezuje jiná část sestavy.

Vyšší NA obvykle přináší menší hloubku ostrosti. U prostorového nebo nerovného vzorku proto nemusí být nejvyšší NA nejpraktičtější volbou. Rozhoduje, který detail potřebujete vidět a jak se vzorkem pracujete.

03 / Proč se obraz liší

Chromatická a sférická vada: dvě příčiny neostrého obrazu

Objektiv tvoří soustava čoček, jejichž materiály a tvary omezují optické vady. Následující schéma používá jednoduchou čočku jen pro vysvětlení dvou základních principů.

Schéma podélné chromatické vady s různými ohnisky barev a sférické vady s různými ohnisky paprsků stejné barvy.
Schematická ilustrace: vlevo se liší ohnisko podle barvy, vpravo podle vzdálenosti paprsku od optické osy. Jednoduchá čočka vysvětluje princip vady; neukazuje konstrukci konkrétního objektivu.

Chromatická aberace

Index lomu závisí na vlnové délce. Bez vhodné korekce se různé barvy nezaostří stejně. U kontrastních hran se to může projevit barevnými lemy. Schéma ukazuje podélnou barevnou vadu; existují i další barevné vady.

Sférická aberace

I paprsky stejné barvy mohou mít různé ohnisko podle toho, kterou částí čočky procházejí. Výsledkem bývá pokles ostrosti a kontrastu. U objektivu může tuto vadu zhoršit i nesprávná tloušťka sklíčka nebo jiné prostředí, než pro které byl navržen.

Ne každá neostrost ovšem znamená nedostatečnou třídu objektivu. Podobně se může projevit znečištění optiky, chybné osvětlení, nevhodně připravený vzorek nebo nesoulad jednotlivých částí soustavy. Před nákupem dražší optiky má smysl ověřit i tyto příčiny.

04 / Korekce a obrazové pole

Achromat, planachromat a apochromat: co se mění

V označení se prolínají dvě vlastnosti: korekce barevných a sférických vad a korekce rovinnosti obrazového pole. Slovo Plan se vztahuje k rovinnosti. Apo popisuje vyšší úroveň optických korekcí. Proto se mohou objevit společně jako Plan Apo.

Schéma zakřivené plochy nejlepšího zaostření u achromatu a rovinné plochy u planachromatu proti stejné rovné obrazové rovině.
Schematická ilustrace: Plan omezuje zakřivení obrazového pole. Schéma znázorňuje obrazový prostor, nikoliv prohnutí preparátu. Nehodnotí barevné korekce ani výkon konkrétního výrobku.

U rovinného preparátu může mít objektiv bez korekce Plan ostrý střed a méně ostré okraje. Při přeostření na okraj se rozostří střed. Plan korekce tento rozdíl omezuje v určeném obrazovém poli. To oceníte při promítání do výuky, pořizování fotografií a měření v ploše obrazu.

Proč může mít pokročilejší objektiv složitější vnitřní stavbu

Objektiv je sestava několika čoček, které se na zobrazení podílejí společně. Jedna skupina pomáhá korigovat chyby vznikající v jiné. Vedle tvarů a rozestupů záleží také na optických vlastnostech použitých materiálů.

Uvnitř objektivu pracuje několik skupin čočekIlustrační řezy třemi optickými sestavami: achromat, fluoritový objektiv a apochromat. Barevně odlišené dílčí čočky tvoří dublety a triplety; počet a tvar skupin jsou příklady, nikoli univerzální konstrukce těchto tříd.MIKROSOLUTION / PORADNAUvnitř objektivu pracuje několik skupin čočekAchromatZákladní korekceNapř. dublety a čelní čočkaFluorit / semi-apoPokročilejší korekceNapř. dublety, triplet a meniskusApochromatJiné tvary a volba materiálůNapř. dublety, triplet a meniskusDublety = dvě čočky v sestavě · triplety = tři. Více čoček samo o sobě nezaručuje lepší obraz.SCHEMATICKÁ ILUSTRACE · není v měřítku · nejde o mikrofotografii
Schematická ilustrace vnitřní stavby. Jde o příklady uspořádání, nikoliv řezy konkrétními výrobky nebo pravidlo pro počet čoček dané třídy. Fluoritový a apochromatický příklad mají podobný počet prvků; liší se tvary a materiály.

Dublet je dvojice čoček tvořících jednu optickou skupinu; triplet používá tři. Kombinací materiálů a zakřivení lze například omezit rozdílné zaostření barev. Menisková čočka má jednu plochu vypuklou a druhou vydutou. Čelní čočka je nejblíže vzorku.

Vyšší nároky na korekce mohou vyžadovat další optické skupiny, vhodnější materiály a přesnější výrobu i sestavení. To pomáhá vysvětlit rozdíly v ceně. Kvalita se ale neurčuje počtem čoček. Dva objektivy mohou mít podobný počet prvků, a přesto odlišné korekce a výkon. Ani označení Plan samo neurčuje počet čoček; popisuje korekci rovinnosti pole.

Přehled označení a praktického přínosu
Typ objektivuCo označení obvykle říkáCo ověřit při výběru
AchromatZákladní barevná a sférická korekce. Samotný název nezaručuje rovinnost pole.Stačí ostrá centrální oblast, nebo potřebujete dokumentovat celé pole?
PlanachromatAchromatická korekce doplněná o rovinnost pole.Rozsah korigovaného pole a jeho využití okulárem či kamerou.
Fluorit / semi-apochromatObvykle pokročilejší korekce; často také vyšší NA. Názvy řad se liší.Konkrétní NA, spektrální vlastnosti, případné označení Plan a požadovanou metodu.
Plan apochromatVyšší úroveň barevných i sférických korekcí spolu s rovinností pole.Přínos pro konkrétní snímání, spektrální rozsah, pracovní vzdálenost a cenu celé konfigurace.
Skutečné objektivy s nápisy Plan S-Apo a Plan Apo včetně údajů o zvětšení a numerické apertuře
05 / Malý údaj, významný vliv

Krycí sklíčko: proč záleží na označení 0,17 a 0

Krycí sklíčko není jen ochrana preparátu. Světlo při vstupu do skla a výstupu z něj mění směr. Objektiv proto může být korigován pro konkrétní tloušťku skla v optické dráze.

Schematické porovnání stejného objektivu pro sklíčko 0,17 mm. S odpovídajícím sklíčkem se paprsky v obrazovém prostoru setkají v jednom bodě. Při chybějícím nebo odlišném sklíčku mají osové a okrajové paprsky různá ohniska.
Schematická ilustrace: v obrazovém prostoru je vlevo společné ohnisko, vpravo různá ohniska a rozptyl paprsků v jedné rovině obrazu. Jde o princip zbytkové sférické vady, nikoliv trasování paprsků uvnitř konkrétního objektivu; směr a velikost odchylky závisí na soustavě.
0,17

Návrh pro krycí sklíčko

Údaj 0,17 znamená návrhovou tloušťku krycího sklíčka 0,17 mm. Nejde o pracovní vzdálenost ani o tloušťku podložního skla.

0

Návrh bez krycího sklíčka

Údaj 0 označuje použití bez krycího sklíčka. Setkáte se s ním například při pozorování povrchů v odraženém světle.

U běžných biologických preparátů je standardem krycí sklíčko 0,17 mm. Právě pro ně je navržena velká část běžně dodávaných biologických objektivů. Jiné návrhové tloušťky, provedení pro silnější dna nebo specifická média řeší konkrétní úlohy. Tyto méně rozšířené varianty bývají dražší i kvůli menším výrobním sériím. Objektivy pro práci bez krycího sklíčka jsou naopak běžnou volbou v průmyslové mikroskopii.

Než začnete hledat závadu v mikroskopu

  1. Zkontrolujte orientaci preparátu. U běžného vzpřímeného biologického mikroskopu patří krycí sklíčko směrem k objektivu. Při obrácení se díváte přes silné podložní sklo.
  2. Ověřte, zda preparát krycí sklíčko má a zda odpovídá označení na objektivu.
  3. Zkuste známý správně připravený preparát. Pokud se obraz zlepší, není důvod hned měnit nebo rozebírat optiku.

Odchylka od návrhových podmínek může vyvolat zbytkovou sférickou vadu. Pouhé přeostření ji nemusí odstranit. U některých objektivů pomáhá korekční kroužek (Corr), ovšem jen v určeném rozsahu a podle návodu. U kultivačních misek kontrolujte také materiál a tloušťku dna.

06 / Prostor pro vzorek

Pracovní vzdálenost: kolik místa zbývá před objektivem

Pracovní vzdálenost (WD) popisuje volný prostor mezi čelní čočkou a nejbližším povrchem krycího sklíčka při zaostřeném vzorku. U pozorování bez sklíčka se vztahuje k povrchu vzorku. Přesnou definici a hodnotu vždy posuzujte podle dokumentace objektivu.

Tvarované kovové tělo objektivu s viditelnou čelní čočkou nad preparátem na podložním skle a pod krycím sklíčkem. Šipka WD vede od povrchu čelní čočky k hornímu povrchu krycího sklíčka při zaostření.
Schematická ilustrace: objektiv je zaostřený na vzorek pod krycím sklíčkem. WD se měří od čelní čočky k hornímu povrchu sklíčka, nikoli od těla nebo montážního závitu. Bez krycího sklíčka se vztahuje k povrchu vzorku.

Delší pracovní vzdálenost může být zásadní při kontrole nerovných dílů, manipulaci nástrojem nebo práci přes dno nádoby. Označení LWD, ELWD nebo LD běžně upozorňuje na delší pracovní vzdálenost; skutečný údaj v milimetrech je ale důležitější než samotná zkratka.

S rostoucím zvětšením a NA se pracovní vzdálenost často zkracuje, nejde však o univerzální pravidlo pro všechny konstrukce. Porovnávejte konkrétní objektivy. Pracovní vzdálenost není parfokální délka, která popisuje vzdálenost od montážní referenční roviny objektivu k rovině vzorku.

07 / Prostředí mezi sklem a optikou

Imerze: kdy a proč použít olej

U olejového imerzního objektivu vytváří určený olej souvislou vrstvu mezi čelní čočkou a krycím sklíčkem či vzorkem podle konstrukce. Jeho index lomu je blízký sklu. Tím omezuje lom na rozhraní a umožňuje přijímat světlo pod většími úhly.

Srovnání skla se vzduchem a skla s olejem. Ve vzduchu se část paprsků láme mimo čelní čočku a nejšikmější se úplně odrážejí. Při blízkém indexu lomu oleje a skla přejdou stejné směry paprsků do čelní čočky.
Schematická ilustrace: stejná geometrie čelní čočky ukazuje vliv prostředí. Vlevo šedé paprsky míjejí čočku a okrové se úplně odrážejí; vpravo olej přenese i širší kužel do čočky. Pro skutečnou práci musí být objektiv pro dané médium navržený.

Taková konstrukce dovoluje NA vyšší než 1. Vzduch má index lomu přibližně 1, a suchý objektiv proto této hodnoty nemůže dosáhnout ani ji překročit. Imerze zvyšuje využitelnou aperturu vhodného objektivu; sama o sobě nepřidává zvětšení.

Co pohlídat při běžné práci

  • Použijte médium předepsané výrobcem pro daný objektiv a metodu.
  • V optickém spojení nesmějí být vzduchové bubliny.
  • Při výměně objektivu zabraňte přenosu oleje na suchou optiku.
  • Po práci očistěte optiku způsobem a prostředkem doporučeným výrobcem.
08 / Než objednáte náhradní objektiv

Kompatibilita: stejný závit ještě nestačí

Objektiv může mechanicky pasovat do revolveru, a přesto neposkytnout správný obraz. Musí odpovídat optické soustavě i zamýšlené metodě. U soustav na nekonečno záleží také na tubusové čočce a rozdělení korekcí mezi jednotlivé části.

  • Mechanické provedení: závit, parfokální délka, prostor v revolveru a možnost bezpečného zaostření.
  • Optická soustava: konečná délka tubusu nebo ∞, určená tubusová čočka a korekce výrobce.
  • Vzorek a prostředí: krycí sklíčko, dno nádoby, pracovní vzdálenost a případná imerze.
  • Pozorovací metoda: světlé či temné pole, fázový kontrast, polarizace, DIC nebo fluorescence podle výbavy.
  • Kamera a měření: využitelné obrazové pole, adaptér a ověření měřítka po změně sestavy.

Fázový kontrast

Objektiv musí odpovídat vhodnému fázovému prstenci kondenzoru. Samotné označení Ph bez sladění soustavy nestačí.

DIC a fluorescence

U DIC je potřeba kompatibilita s příslušnými hranoly. U fluorescence záleží mimo jiné na propustnosti optiky v používaném spektrálním rozsahu a její vlastní fluorescenci.

Po změně objektivu v sestavě s kamerou ověřte měřítko v programu. Pro měření je důležitá kalibrace konkrétní kombinace mikroskopu, kamery a softwaru.

09 / Rozhodování v praxi

Jak vybrat objektivy podle skutečného použití

Školy a výuka

Pro naprostou většinu běžné školní výuky stačí standardní objektivy dodané ve vhodně zvolené sestavě. Naší výchozí hranicí je korekce Plan. Dražší řada má smysl až tehdy, když konkrétní výuková úloha vyžaduje jemnější detail nebo zvláštní pozorovací metodu.

Firmy a technická kontrola

Rozhoduje druh vzorku a pozorovací metoda. U technických povrchů obvykle hledáme objektivy pro práci bez krycího sklíčka. Pro běžnou kontrolu zpravidla stačí vhodná řada s korekcí Plan; dál řešíme pracovní vzdálenost, potřebný detail a osvětlení.

Laboratoře a dokumentace

Začněte požadovaným výsledkem: jak malé struktury potřebujete odlišit a jak věrně zachovat jejich barvy. K tomu přiřaďte preparát, pozorovací metodu a způsob dokumentace. Teprve potom vybírejte potřebnou NA a úroveň optických korekcí.

Rozšíření stávajícího mikroskopu

Připravte model mikroskopu, fotografie označení současných objektivů a popis problému. Nejdříve rozlište, zda vás omezuje optika, osvětlení, příprava vzorku nebo nastavení kamery.

Laboratoře: co může obhájit dražší objektiv

Vyšší NA má cenu tehdy, když zpřístupní detail, který potřebujete rozlišit. Pokud dvě blízké drobné struktury splývají do jedné, může vhodný objektiv s vyšší NA za správných podmínek pomoci rozeznat je odděleně. U barveného preparátu může jít o drobné struktury uvnitř buňky; u fluorescence o rozlišení dvou blízkých označených míst. Pokud takový detail pro rozhodnutí nepotřebujete, dražší objektiv nemusí práci zlepšit.

V našem idealizovaném příkladu výše vychází pro NA 0,65 rozlišení přibližně 0,52 µm a pro NA 0,95 přibližně 0,35 µm. Dvojice detailů vzdálených kolem 0,4 µm tak může být pro první variantu už příliš blízko, zatímco druhá má za vhodných podmínek šanci je odlišit. Nejde o záruku pro každý preparát: rozhoduje i kontrast, osvětlení, médium a snímání.

Věrnost barev je samostatný důvod pro vyšší třídu korekcí. Lepší barevná korekce omezuje nežádoucí lemy a rozdílné zaostření barev. Přirozené podání odstínů ovšem ovlivňuje také světelný zdroj, vyvážení bílé a kamera. Vyšší NA sama o sobě věrnější barvy nezaručí.

Investici v řádu desítek tisíc proto obhajujte konkrétním výsledkem: který detail navíc potřebujete oddělit, jaký snímek má vzniknout a zda to zvolený objektiv prokáže na vašem preparátu v odpovídající sestavě. Když standardní Plan splní požadovaný výsledek, vyšší řada nemusí být nutná.

Co nám poslat pro konkrétní doporučení

  1. Výrobce a model mikroskopu, případně fotografie jeho štítku.
  2. Čitelné fotografie celého označení používaných objektivů.
  3. Popis vzorku: co potřebujete vidět, přes jakou vrstvu a jakou metodou.
  4. Údaje o kameře, adaptéru a programu, pokud pořizujete snímky nebo měříte.
  5. Co vám na současném obrazu chybí a jaký je rámec rozpočtu.

V MikroSolution navazujeme výběr techniky na její použití: kromě dodání se věnujeme servisu mikroskopů, zaškolení obsluhy a kalibraci. Můžeme tak společně posoudit, zda potřebujete jiný objektiv, upravit konfiguraci, nebo nejprve zkontrolovat současnou sestavu.

10 / Krátké odpovědi

Časté otázky k objektivům mikroskopu

Je planachromat automaticky lepší než achromat?

Planachromat přidává korekci rovinnosti pole. To je přínosné zejména pro rovinné preparáty a snímání větší plochy. Při porovnání konkrétních objektivů ale sledujte i NA, pracovní vzdálenost a kompatibilitu.

Co znamená zápis ∞/0,17?

Objektiv je určený pro odpovídající soustavu korigovanou na nekonečno a pro návrhovou tloušťku krycího sklíčka 0,17 mm. Samotný symbol ∞ neznamená vzájemnou zaměnitelnost různých značek.

Mohu dát olej na běžný suchý objektiv?

Používejte jen prostředí předepsané pro daný objektiv. Olejový imerzní objektiv a suchý objektiv mají odlišné návrhové podmínky. Olej na suchý objektiv nepatří.

Proč je střed obrazu ostrý a okraje ne?

Jednou z příčin může být zakřivení obrazového pole, které omezuje korekce Plan. Podobný projev ale může mít i nerovný vzorek, nesprávné seřízení nebo nevhodná kombinace optických částí. Nejprve ověřte sestavu na rovinném preparátu.

Vyřeší vyšší zvětšení chybějící detaily?

Pokud je soustava nerozliší, další zvětšení je nezpřístupní. Zkontrolujte NA, osvětlení, přípravu vzorku a správné použití objektivu.

Další články

Reliéfní modulační kontrast pod mikroskopem

Poradna MikroSolution · Pozorovací metody 05 Průhledná buňka může v ...

Polarizované světlo

Poradna MikroSolution · Pozorovací metody 04 Barevné pásy a struktury ...